Kašlu na novoroční předsevzetí

prosince 31, 2017 Lenka Bořecká 2 Comments


Fuuu. Toto zas letí. Je po Svátkách a já jsem se nestihla ani nadechnout a uvědomit si, že je nějaké volno. Bylo nějaké volno. No dobře ještě jeden den bude. Jeden den! Jenom. A celý rok 2018 za dveřma, nebo za oknem. No respektive úder dnešní 12 hodiny večerní vtrhne do dveří. Bez zaklepání. Bez pozvání a bez dovolení vstoupit. A zůstane se mnou, i s tebou a se všema kolem celý rok a pak ho zas z toho teplého místa někdo v nás vykopne rok 2019, který vtrhne dovnitř stejně jako budoucí rok 2018. Koloběh. Že je to stresující? Ale prd! Není!


Všechny ty řeči, že zas budeme o rok starší. Netřeba si stěžovat a vůbec se nad tím zamýšlet. Tak to prostě je a rozhodně není v naší moci to změnit. Že rok 2018 začneme s čistým štítem, nový začátek? Kéž by! Ale tak to taky nefunguje. Nový rok není jako znovuzrozemí. Stále si s sebou poneseme své staré návyky, myšlenky, vztahy... A kdo z nás má tu možnost odjet do cizí země, mezi cizí lidi a začít opravdu od nuly? Téměř všichni můžeme, ale kdo by to ksakru dělal?! Pokud teda nejsme celorepublikově hledaný zločinec a nebo nepotřebujeme ulít pár milionů, nebo spíš miliard (nebudeme troškařit) do nějakého daňového ráje a spolu s penězi se ztratit někde uprostřed oceánu. Co si budeme vyprávět za pohádky, minulost by nás stejně jednou dostihla. Karma is a bitch. Takže představu čistého štítu zahoďme do koše.

S příchodem nového roku se mezi lidmi začíná objevovat zvláštní úkaz. Novoroční předsevzetí! Popravdě řečeno ani nevím jaký mám na tuto záležitost názor. Jedno vím, ale stoprocentně. Vždycky, když jsem si nějaké to předsevzetí dala, tak jsem ho stejně nikdy nedodržela. Ztráta energie a později i motivace, když si naložíme moc velký sousto, které se zdá v silvestrovské a Novoroční rozjařenosti zvládnutelné. Za mě předsevzetí ne! Příliš destruktivní záležitost.

Problém je asi v tom, že chci všechno hned. Taky to tak máte? A když už hned, tak ty nejvyšší cíle, které si můžu vytyčit. Ano, nemám moc analytické myšlení, takže nevidím dílčí kroky, které je potřeba podniknout, abych toho maxi cíle dosáhla. Takže střílím naslepo. Málo kdy trefím. A stále před sebou vidím ten obrovský cíl jako Mont Everest. Říkám si: To sakra nedám! Nadšení v háji, motivace v háji, cíl v háji. Rozumíte, kdo kdy na Mont Everest lezl bez pořádné přípravy? A kdo kdy hned vystoupal na vrchol? Náhodou ze sledování dokumentů o zdolávání Mont Everestu vím, že tam lezou dost tvrdí, ostřílení, vycvičení hoši! A málo kdo dosáhne vrcholu napoprvé! Téměř nikdo. Rozdíl mezi nimi a mnou, když pomine jejich výcvik, fyzickou zdatnost a přípravu, je ten, že si svůj cíl rozfázovali na menší cíle. Výcvik, tábor 1, tábor 2 atd. A pak taky to, když nedosáhnou toho top cíle jako zvládnout Mont Everest, tak to nevzdají a zkouší to dál, i když je to málem stojí život. 



Pro rok 2018 seru na nějaký předsevzetí a hory cílů. Strategie je taková představit si nový rok, takový jaký bych ho chtěla mít a stanovit si malé goly, kterých bych chtěla dosáhnout. Goly, které jsou reálně splnitelné a díky nim se posunout zas o kus cesty k těm maxi cílům. Třeba splnit v lednu všechny zkoušky, každý měsíc napsat alespoň 10 stránek, každý týden napsat jeden příspěvek na blog a spoustu dalších. A nejlepší na tom je, že na tom nelpím a v průběhu roku si goly můžu přizpůsobit momentální situaci. Proč to takhle nezkusit a na konci každého měsíce neudělat revizi golů? 

V dalším příspěvku se s vámi mohu podělit o vzorek svých stanovených golů, co na to říkáte? A na oplátku byste mi vy mohli napsat ty své. :)

Stay motivated. A šťastný, zdravý a úspěšný rok 2018!

Lenka




You Might Also Like

2 komentáře:

  1. Já osobně na novoroční předsevzetí kašlu už několik let. Pokud chci něco dělat, tak to dělám hned a nečekám do nového roku nebo na Silvestra. Ostatně po Silvestru s bolavou hlavou se fakt nedělají dobrá rozhodnutí. To by měl člověk spíš navléct dámské legíny, doma poklidit po silvestrovských oslavách nebo se opatrně dostat domů a zalézt pod deku. A vylézt ideálně až na svátek Tří Králů. :D

    OdpovědětVymazat
  2. Já na předsevzetí kašlu. Dávám si vždycky předsevzetí, že budu méně pracovat, ale nějak to nevychází. Pak jsem stejně zavřený v dílně více času, než by si manželka přála. Ale tak to se nedá svítit. Pořídil jsem si šroubový kompresor, tak pro něj potřebuji práci. A kde jinde ji sehnat než v lakýrnické dílně? :) Takže to chce brát hlavně věci s klidem. Navíc nejsem v té dílně pořád a když tam nejsem, tak dávám rodině stoprocent. :)

    OdpovědětVymazat